Jak jsem jel prodat auto do aaa auto

EDIT: krátce po uveřejnění tohoto článku se mi z AAA Auto ozvali a chtěli abych ho stáhl. Hrozili zákony a soudy, ale ničeho nezákonného jsem se nedopustil a tak zůstává má zkušenost s nimi zde a beze změn. 


Tak dnes jsem se rozhodl, že prodám svůj hadraplán. Mařenku konec týdne (fiat marea weekend) 1.6 benzin. Nedávno mi ji kamarád dovezl z rajchu. Byla lehce bouraná na předek. Kamarád Radek Martínek mi ji opravoval a včera konečně přijela i z lakovny. Tam se pěkně činili a lak na marušce byl perfektně udělaný.
Inu rozhodl jsem se, že zajedu do slavného AAA Auto centra v Ostravě. Před cestou jsem udělal nezbytné úpravy na vozidle, aby vše "vypadalo" jak má a mohlo se jet.
Už ale samotná cesta začínala zajímavě. Protože auto na tom bylo s venkovní čistotou jak rómské dítě na pionýrském táboře (díky lakovně a práce v ní), rozhodl jsem se, že autu umyju na nedaleké wapce při benzince slovnaft v Novém Jičíně. Ale ouha, nějaký spoluobčan s pražskou poznavací značkou si s přistavil k oné wapce auto (Fabliji kombajn modré barvy), vytáhl kyblík v kterém měl sprej či kdovíjaký čistící prostředek. No nic, říkal jsem si, třeba mu to tak dlouho trvat nebude. Je to pepík (pražák) a bude mít určo málo času. Mezitím jsem si uvědomil, že nemám drobné, které hodím do chřtánu oné wapky. Zamknul jsem tedy auto a šel si rozměnit na benzinku abych měl desetikoruny na mytí. A protože byl dnes opravdu horký den, koupil jsem si (což se za chvíli stane osudné) proto pul litra Coca Coly pro ten uzasný pocit osvěžení. Vracím se, usedám do auta v kterém je hic jak na srazu jinak orientovaných lidí v sauně, a už se těším na ten slastný pocit, až se napiju teho zázračného amerického nápoja. Vše mi zkazí ale pohled na teho pražáka, který už 15 minut opakuje stejné cykly. Šampónuje auto - opláchne auto wapkou a znovu šampónuje ... až začínám mít pocit, že je ten pražák automat a zasekl se mu program nebo to dělá naschvál. Znovu jsem se chtěl napít, aby se mi zlepšila nálada a upsss, nezlepšila. Onen úchvatný americký mok vypěnil více, než jsem čekal. Postříkal mě, sedačky, koberce, palubku .. no zkrátka fšecko v dosahu bublinek.
No bezva, s autem jedu do výkupu a teď je všechno flekaté jak žigulík tmavších spoluobčanů a ulepené jak .... no jak když vám vystříkne Coca Cola (a to jsem to 30 minut předtím všechno pucoval a leštil). Vystoupil jsem z auta abych se opláchl a umysl si alespoň hnáty od teho lepidla. PO pár krocích mě však zpozoroval další čekající ve frontě na mytí, která byla díky temu pražákovi dlůhá jak jezevčík na skřipcu, a při pohledu na mě se začal smát. To se mi tuze nelíbilo :-) , a tak jsem nenápadně, v cuku letu, nabral zpátečný směr a usedl do auta. Uvědomil jsem si, pozdě, že jsem vlastně poletý od brady, přes celé tričko, dále na intimních místech a pak po nohavici až k botě. A protože Cola natekla na sedačku, tak i na mé zadní části těla byly určitě nápadné fleky. Tak jsem si pustil v autě vzduch a nechal ho foukat na všechna "postižená" místa. A když se ten zaseknutý pražský automat odblokoval a přestal opakovat program šampon-wapka, dočkal jsem se a umyl si auto. Ale rychle, aby mňa nikdo neviděl, to by mňa bylo haňba. Vypadal jsem jak poslintaný a počuraný zároveň. Aby to nebylo také napadné, stoupl jsem si při mytí blíž k autu aby namě ta voda stříkala a nevypadalo to, že jsem se poslintal a pomočil jak prostatik v devadesatce. No,efekt to mělo opačný, bo jsem vypadal jak poslintané počurané nemehlo, co je celé mokré, protože neumí mýt auto.
Takže jsem raději celý mokrý odjel tak rychle, jak Krejčíř na Sejšely.

Cesta ubíhala pěkně, pustil jsem si originál rádio s pěknýma písničkama a při pobrukávání se kochal krajinou. Jen tak na chvíli se podívám před sebe a vidím jak z korby náklaďáku padá nějaká kulatá obruč s průměrem cca 35-40 cm. Nu což, přejel jsem ji. Nestačil jsem už uhnot, bo v levém pruhu naší úžasné čtyřproudové cesty mne předjíždělo auto. Ten rachot z podvozku, když jsem na tu obruč najel bych vám nepřál slyšet. To radši budu poslouchat dechovku.

Má ztrastiplná cesta se blížila ke konci. Matička uhlí, Ostrava, mě přivítala cedulkou Ostrava, :-) , a já si o5 uvědomil, že jsem celý mokrý, fleky na gaťách (na tričku uz nebyly), a je flekatý celý interiér. Nu což, to sa nějak zamaskuje.
Málem bych minul odbočku k "áčkám" samým přemýšlením nad skvrnáámi. Přijel jsem tedy do výkupu v AAA Auto, vystoupil a jako správný drsňák se opřel o auto, zalomil ruce a čekal, kdo se mne ujme. Za chvíli vyletěl jak vlaštovka z jakésik te jejich kukaně pikolík v modré košuli. "Dobrý den, co si přejete?" vyhrkl zee sebe. Co bych si asi tak přál, když jsem v AAA AUTO a 1. stojím ve výkupu + 2. kdo rozumný by si tu chtěl auto koupit - takže jedině prodat vůz. "Tož chcél bych prodat auto. Tu mam mareu, v dobrém stavu, servisku, 4 pytle, klíče jakési červené, kola to má, ten studený vzduch - klimu, malo najeté, po důchodci z něměcka ... bla bla bla" (to bla bla bla jsem neříkal, jen nějaké další užitečné informace jsem mu pověděl). "Ahá, a kolik by jste si tak představoval ...?" No kolik, ... řekl jsem mu svou představu a pán šel obcházet auto. "bylo havarované?" To byla otázka u auta z dovozu, co? "Bylo" říkám. "ahá, a kde?" Tož ty jsi výkupčí, pomyslel jsem si .. tak jsem mu to na přední části ukázal, bo byl u pravých zadních dveří evidentně mimo jak sněhulák na Jamajce. "Ale je to pěkně opravené, i ten lak je špičkový" utrousil pan výkupčí. Posléze mě požádal, zda bychom se mohli projet. OK. Jedeme. Jízda s pánem byla příjemná, hezky jsme si popovídali, pán marušku pochválil a opět zajel do areálu výkupu.Po krátké konzultaci si vzal papíry a zaběhl zpátky do kukaně. Po 3 minutách vyběhl a při částce, kterou mi řekl za výkup, se mi zježily chlupy jak Einsteinovi vlasy, kdyz si hral s elektrikou. Ale všiml jsem si, že vyběhl bez velkého techničáku, který si předtím vzal dovnitř. To Bylo dobré znamení, bo když jsem zde chtěl prodat alfu tak mi ho po první navštěvě přinesl a řekl, že alfu nechtějí. Takže asi teď zájem mají a chtějí ji koupit. Ale ta cena, kterou mi nabídli na první pokus, tak za ni bych si koupil lepsi horske kolo s kotoucovou brzdou nebo výlet za zmíněným Krejčířem. Vzpoměl jsem si ale na Klea z fiat bravo fóra, jak vyprávěl svou historku při prodeji vozu v aaa v brně. Ujížděl áčkařům dom a zastavili ho až na vrátnici a dali mu lepší cenu. Řekl jsem si, že to taky zkusím. Minimálně mě na vrátnici zastaví a donesou mi techničák. No, ale než jsem se rozjel, přišel pikolík a říkal, že se teda poptá, jestli by šlo vykoupit za víc. Mezitím do výkupu přijela rodina Cikorek se starým Escortem. Ten byl pobuchaný jak německý voják od moskvy. S velkou chutí k nim přiběhl jeden z čety výkupčích a po větě: "chtěli byste za tento vůz peníze nebo dát ho na protiúčet?" mu osazenstvo escorta odpovědělo: "ne! penize chceme! Jako hotovost, chápeš? Tak 60 tisic. Minymalně!" Alespoň bylo veselo dívat a rychle uběhlo čekání na pána z výkupu. Přišel po 5 minutách a řekl mi už uchu lahodící částku. Začal vysvětlovat výhody prodeje v AAA ... a vemte si tohle a tohle ... a opakoval se jak pražák na myčce.
Nakonec jsem kývl, bo znovu se rozjíždět ... to bych se opakoval a stal se ze mě pražák. :-)
Plácli jsme si a pán odešel s pocitem dobře okradeného kupujícího. Ale vlastně proč okradeného. Na jejich vydridušské praktiky jsem přistoupil dobrovolně.

Poté, co jsme si plácli a domluvili se na ceně, začali auto důkladněji prohlížet. Kontrolovali čísla motoru, zhazovali gumy na dveřích a dívali se na sloupky. Jinak vlastně nic. Že by třeba auto zvedli nebo něco víc - ee.

Inu což, vemu si alespoň z auta kuchyňský nůž (to se pán trošku polekal) ani nevím, proč jsem ho tam měl, vestu reflexivnaju, eura z mincodržáku, šrubovák pár jakýchsi papírků.

Odevzal jsem panu výkupčímu doklad o pojistce, občanský průkaz, řidičák a papíry od auta společně s klíči.

Pak mi hodná paní nachystala smlouvy společně s penízkama, zavolala nějakého pohuňka-taxikáře a popřála hezký den.

S klukem co mě vezl domů jsem ještě stačil prohodit pár slov. Dělají tam týden v kuse 12 hodinové služby a pak mají týden volno. Na Ostravu prý platí dobře. Sám přiznal, že ty nové fábie, co v AAA prodávají (znovu opakuji NOVÉ) jsou levné, protože se jedná o takzv. pokusné kusy. Jsou 1000x smontované a rozmontované. Zkouší se a školí na nich mechanici, personál apod. ... AAA je kupují přímo ze Škodovky. Ta jim je dává pod cenou, protože by si je do svých autosalonů nedovolili dát. Ale prý je to tajné (ale pravda, protoze mi to potvrdilo dle svých zkušeností více lidí, ne jen tento zaměstnanec)
Dále mi sdělil, že se denně přes týden v AAA AUTO OSTRAVA prodává 20 aut a přes víkend 30 !!! Na Ostravu nevídané!

Synek mi dál řek, že často vozí auta do AAA v Brně. Hned jsem se ho ptal jestli i do Auto Diskontu. Protože Autodiskont je vlastně AAA, jen dělají že ne. Ale i když se podíváte na PR obou společností, musí vám to být jasné. Asi si pan majitel hraje na Billa Gatese. Ten měl taky na oko par firem, které jakože konkurovaly Microsoftu nebo tvořily podobné programy.

Každopádně teď, když už mám po starostech komu prodám auto (protože dnes by lidi chtěli nejraději všechno zadarmo a já teď s nejlepším vědomím a svědomím prodám někomu auto a náhodou se tam za pár měsíců něco vysype a ten, co to koupil mě pak nazve sprostým slovem, protože jsem mu prodal šmejda) si jím bezstarostně pizzu a klepu do černých čtverečků s bílými písmenky napojených na notebook abych světu vylíčil své zážitky.

Na jednu stranu jsem rád, že tu AAA jsou a vykoupí ode mě auto za celkem přijatelnou cenu, ale na druhé je to banda syčáků, kteří balamutí lidi, z výkupní ceny udělají "extravýhodnou" přemrštěnou cenu s pochybnými a vyčůranými zárukami, banda, která prodává jako nová auta totální kiksy, banda, která prodává auta a lidi kteří si je vezmou na leasing jej 2x přeplatí ... ale nekupte to, když je to tak výhodné ...

... mnoho lidí v mém okolí se v AAA spálilo. Ale jen pár lidí odolalo leasingovému mámení, protože mělo rozum v kapse a kalkulačku v mozku (nebo naopak).

Zde pár linků na zkušenosti lidí s AAA:
auto z aaa po měsíci provozu
diskuse a zkušenosti z fora garaz.autorevue.cz
databáze spotřebitelských zkušeností